Jojo Moyesová - Než jsem tě poznala

7. září 2014 v 23:03 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.

___________________________________________


O 'moderním Pygmalionu', jak někteří knize Než jsem tě poznala Jojo Moyesové říkají, jsem toho moc neslyšela. Dokud moje milovaná matinka nedostala jeden výtisk od tety se slovy, že bychom si ji měli mezi sebou určitě všechny půjčit. Já jsem se dostala jako druhá na řadu, takže jsem byla na tuhle romantickou záležitost zvědavá a okamžitě jsem se pustila do čtení.

Dopředu řeknu - k hlavní hrdince jsem si těžko hledala cestu. Louisa Clarková mi od začátku nebyla příliš sympatická. Otázkou zůstává, zda to tak trochu nebyl autorčin záměr. Mladá, trochu naivní žena, která vede nijaký život, nechává se využívat vlastní rodinou a navíc má přítele posedlého sportem, který jí nejspíš jednoho dne požádá o ruku. Možná.
S druhým hlavním protagonistou, Willem, jsem takové problémy neměla, přesto mi občas přišlo jeho chování trochu bipolární, naštěstí se to postupem příběhu spraví a člověk chápe jeho motivy a dostane na stříbrném talíři nepěkný obrázek někoho, komu jediná nešťastná událost může naprosto a dokonale převrátit život vzhůru nohama.
Vývoj vztahu mezi Louisou a Willem je jádrem celého příběhu, bohužel kvůli tomu není věnováno příliš prostoru ostatním postavám, spíše jen takové 'nahlédnutí' a 'otření' o životy ostatních (což je trochu na škodu, protože mám prostě slabost i pro plně rozvinuté vedlejší postavy, ale budiž, nemůžu chtít všechno). Už od prvního setkání (a koneckonců i samotné anotace), je nám všem jasné, že spolu ti dva skončí, což občas působí trochu nuceně a nahozeně. Ne vždycky je vývoj jejich vztahu věrohodný kvůli jejich naprosto rozdílným povahám - přesto Jojo Moyesová navzdory svému 'romantickému' tónu nebojí zatnout drápky do kruté reality a věnovat se tématu, do nichž se pustí jen málokterý autor románů (s milostnou tématikou), tedy do života postižených lidí na vozíčku. Díky tomu si příběh dokáže relativně držet úroveň a nespadnout do klišé 'zachránili jsme se navzájem a změnili jsme si životy'. Ano, svým způsobem tímhle kniha končí a ačkoliv stále nejsem tak úplně spokojená, jakým způsobem Jojo Moyesová nakonec příběh Willa a Louisy ukončila, budiž jí odpuštěno.

Je to čtivé, dojemné a má to ostřejší říz reality, který mi vehnal slzy do očí.
Co víc si od takové romantické, odpočinkové záležitosti přát.

Moje hodnocení: 7 / 10
Reakce po dočtení:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama