Rainbow Rowell - Fangirl

3. listopadu 2013 v 19:23 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Cath je fanouškem Simona Snowa.
No dobře, celý svět je fanouškem Simona Snowa...
Ale pro Cath je býti fanouškem celý její život - a je v tom opravdu dobrá. Ona a její sestra-dvojče Wren objevili knihy Simona Snowa jako děti, což jim pomohlo přenést se přes odchod jejich matky.
Přečtení. Opakované přečtení. Být součástí fór Simona Snowa, psaní fanfiction Simona Snowa, oblékání se jako postavy při každé premiéře nového filmu.
Cathina sestra ze Simona takřka vyrostla, ale Cath nemůže. Nechce ho jen tak opustit. A teď, když jsou obě na vysoké, Wren nechce být Cathinou spolubydlící. Cath se ocitne sama, pryč ze své pohodlné zóny. Dostane mrzutou spolubydlící s okouzlujícím, vždycky-na-blízku přítelem, profesorku kurzu psaní fikce, která si myslí, že fan fiction je konec civilizace a pohledného spolužáka, který chce mluvit pouze o slovech... A Cath se nemůže přestat bát o svého tátu, který je milující a křehký a nikdy nebyl opravdu sám.
A pro Cath vyvstává otázka: Dokáže tohle zvládnout?
Dokáže to bez držení se Wren za ruku? Je připravena začít žít svůj vlastní život? Psát vlastní příběhy? A pokud to vůbec udělá, znamená to, že tím opustí Simona Snowa nadobro?
___________________________________________

Pokud jsem byla nadšená z Eleanor & Park, pak Fangirl je právě teď moje číslo jedna mezi romantickou young adult vůbec. Zpočátku jsem si byla po přečtení anotace trochu nejistá, o čem to vlastně celé je a zda se do toho mám vůbec pouštět, ale jakmile jsem se do toho dostala... Sakra, měla jsem tenhle malý poklad přečtený za dva dny.

Rainbow Rowell podává velice vtipný a přitom nijak neurážlivý pohled na mladou dospívající fanynku, která ze svých 'dětských fiktivních lásek' pomalu odrůstá. S hlavní hrdinkou Cath jsem se stotožnila tak dokonale, jako už dlouho s někým ne. Rainbow Rowell má velice osobitý způsob vyprávění, kdy celý příběh vidíme (podobně jako v případě Eleanor & Parka) v třetí osobě, přesto se díváme do Cathiny hlavy a víme, co si myslí, cítí atd. Opravdu dlouho jsem se u tohohle žánru nebavila tolik, jako jsem se smála (a málem i brečela) u Fangirl. Ano, uznávám, že některé postavy by potřebovaly trochu větší hloubku, přesto jim dané načrtnutí stačí alespoň natolik, aby jim čtenář uvěřil jejich počínání a důvody, proč a co tak a tak dělají.

I po čtrnácti dnech po přečtení téhle knihy nelituju jediné minuty, kterou jsem nad Fangirl strávila. Je to příběh o tom, proč člověk vlastně chce psát, o fanoušcích, dospívání, ale i o celé jedné generaci, která odrostla na Harry Potterovi (protože téhle části se tu autorka nepřímo věnuje, přesto to člověku po prvních pár kapitolách dokonale docvakne).

Zkrátka a dobře - bavilo mě to a bavilo mě to opravdu hodně. Proto možná nemůžu najít nějakou fatální chybu a jen se těším, až budu mít čas a Fangirl si budu moct přečíst znovu. Rainbow Rowell je má malá naděje, že ještě existují autoři pro mladé, kteří opravdu vědí, co dělají se svými postavami a příběhem. A že to dělají sakra dobře.

Moje hodnocení: 9.5 / 10
Reakce po dočtení:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | 15. listopadu 2013 v 0:11 | Reagovat

Oh, Levi... :D. Knížka byla úžasná!
Donutila mě zavzpomínat na svoje období psaní fanfiction i dobu, kdy jsem šla dál... :)

2 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 29. ledna 2014 v 17:32 | Reagovat

To vypadá hodně zajímavě! (a dost se mi líbí gyfy, které přidáváš na konec recenze, skvělý nápad).
O knize jsem zatím neslyšela, ale asi ji zařadím mezi ty, na které se jednou mrknu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama