Philippa Gregory - Řád temnot: Kacíř a čarodějka

6. října 2013 v 19:08 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Klášterní novic Luca Vero je na rozkaz tajemného cizince uprostřed noci zburcován a odvlečen ze své cely. Cizinec jej nejprve obviní z kacířství, aby mu nahnal strach a pak jej vyšle na dlouhou cestu Evropou, kde má Luca, mimořádně nadaný mladík, hledat stopy Ďábla a vykonávat soud nad zběhlými křesťany. Lukova první cesta vede do kláštera Lucretili, kde se setkává s mladičkou abatyší Isoldou, jež se právě ocitla v nesnázích: V klášteře je proti své vůli - poslal ji sem bratr, aby se mohl zmocnit jejího dědictví a navíc jeptišky začaly trpět podivnými vizemi, chodily ve spánku a na těle se jim objevily krvácející rány. Isolda je obviněna, že je očarovala temnou magií a má být upálena jako čarodějnice. Luca ale hledá pravého viníka…
Hrdinové tohoto příběhu čelí nejtemnějším hrůzám středověku - černé magii, vlkodlakovi i šílenství. Na cestě však nacházejí také pravdu, přátelství a dokonce lásku.
Píše se rok 1453 a vše nasvědčuje tomu, že se blíží konec světa.

___________________________________________

Asi jsem neměla dělat tu chybu, že jsem se rozhodla přečíst dvě knihy od stejné autorky po sobě. Gregory se tentokrát rozhodla zabřednout více do fiktivních, až fantaskních vod se svou novou trilogií Řád temnot, ačkoliv podle vlastních slov čerpá z historických pramenů. Pomiňme teď její prameny a zdroje a zaměřme se na příběh Isoldy a Lucy samotný.

Oba dva její hrdinové by měli velký potenciál být opravdu oblíbení - kdyby se jejich postavám autorka více věnovala. Opět tu máme problém s tím, že si Gregory zřejmě myslí, že pokud dá čtenáři jen lehkou charakteristiku v podobě pouhého náčrtu, tak se s tím čtenář spokojí. Velký omyl. Navzdory tomu, že jsou oba dva sympatiční (společně s jejich společníky Petrem, Ishraq a Freize), na to, abych si je opravdu oblíbila, mi to nestačilo.

Další svízel, kterou vidím v Kacíři a čarodějce, je lehké odmávnutí dvou dějových epizod - jedna z ženského kláštera, druhá s vlkodlakem ohrožující vesničany. Nevím jak ostatní čtenáři, já osobně jsem však měla pocit, že vyústění příběhů jsou až naivně jednoduchá a snadno odhadnutelná. Nemluvě o tom, že bych byla klidně ochotná zůstat s hrdiny dalších sto stránek v každé z jejich dvou epizod a nenechat se jen tak snadno uplatit tak jednoduchým rozuzlením. Kdyby si autorka trochu víc dala na příběhu a postavách záležet a nenechala to jen jako naivní příběh s jednoduchými postavami, pak bych byla třeba ochotná přimhouřit oči nad jeho vyřešením. Takhle můžu jen naštvaně cenit zuby a kroutit hlavou, proč Philippě Gregory někdo to ego trochu nesrazí a neřekne, že s takovou si hodně rychle ztratí čtenáře.


Moje hodnocení: 5,5 / 10
Reakce po dočtení:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama