Říjen 2013

#10 | Pre-NaNoWriMo a to okolo.

28. října 2013 v 22:41 | Selenne L. Athi |  Autorčino brblání
To je tak. Když si člověk řekne, že by měl nejspíš všechny víkendy věnovat materiálům na přijímačky na FAMU (scénáristika), tak by se tomu měl sakra věnovat, ne? Ne si místo toho jsem si (inspirována Anniiným článečkem) stáhla psací program (bohužel, z Dark Room mě boleli oči, takže jsem sáhla po ZenWriteru). A tak jsem zvesela za celý tři dny napsala dvacet stránek, prakticky bez rozptýlení internetem, či podobnými nesmysly. A to dokonce i přes to, že jsme měli rodinnou návštěvu a já byla přítomna (ano, sice s noťasem na klíně, ale i tak jsem dokázala psát i poslouchat, o čem se baví).
Takže třikrát hurá nad mojí psací mánií, doufám, že vydrží (jen kdyby tu nebyla ta zatracená škola, z které mám už teď nervy v kýblu - ale o tom se dost pravděpodobně brzo vykecám v myšlenkových (ne)pochodech). Protože pokud to takhle půjde dál, budu mít alespoň rozpracováno pro NaNoWriMo a nebudu se hnedka na začátku zasekávat na takových drobnostech, jako třeba - o čem chci vůbec psát?
Prozatím jen nastiňuju hlavní postavy a příběh + dodávám pár intermezz z minulosti, které se v přítomném příběhu propojí. A tiše s postavami začínám trpět. No vážně, poslední dobou jsem nějak podezřele přecitlivělá na všechno, co se děje mým oblíbeným fiktivním osobám. (Důkaz? V sobotu jsem si stáhla rozšířenou Hobita a v prvních deseti minutách málem probrečela kyblík slz. V-PRVNÍCH-DESETI-MINUTÁCH. Protože kdo zná knihu a ví, kam příběh hrdiny zavede, pak pochopí, proč jsem z Bilbových úvodních slov byla tak strašně naměkko).
Uff. Pokud to takhle bude dál, bude ze mě za chvíli uzlík nervů s posmrkanými kapesníky.
To je ode mě asi vše. Jdu se ještě mrknout na filozofii, abych tu školu vůbec dokopala do konce.
Adios, mí milovaní.

Můj NaNoWriMo profil: Nanowrimo.org/participants/alzbetabilkova
(v případě, že byste si mě chtěli přidat :))
______________

Náhle ucítil něčí přítomnost.
Ten pocit byl podobný momentu, kdy se jako malé dítě zhoupl na houpačce a příliš se zaklonil. Byl to okamžik, kdy se ocitl hlavou vzhůru ve vzduchu a zbývaly pouhé vteřiny, které ho dělily od bolestivého setkání se zemí. Tehdy přišel o dva mléčné zuby. A pak o mnoho dalších věcí, vždycky ve chvíli, kdy se objevil on.
O co dalšího přijde tentokrát?
(Kovové srdce)

N. K. Jemisinová - Dědictví: Sto tisíc království

28. října 2013 v 18:03 | Selenne L. Athi |  Přečteno
První kniha trilogie Dědictví.

Yeine Darr je vyvrženec z barbarského severu. Ale když její matka za záhadných okolností zemře, je dívka povolána do velkolepého města zvaného Nebe. Tam ke svému ohromení zjistí, že byla jmenována dědičkou krále. Ovšem trůn Sta tisíce království nelze získat snadno. Yeine se náhle ocitne ve středu nemilosrdného boje o moc a je postavena proti vlivným příbuzným, o jejichž existenci do té doby netušila. Bojuje o svůj život a přitom je čím dál hlouběji vtahována do tajemství halícího matčinu smrt a do krvavé historie vladařské rodiny, jíž se nečekaně stala součástí. Osud světa visí na vlásku a Yeine zjišťuje, jaké nebezpečí představuje láska a nenávist a bohové a smrtelníci, pokud se neoddělitelně propletou.
Románové dílo mladé afroamerické autorky se dočkalo bouřlivého přijetí ze strany žánrové kritiky i čtenářů. Talentovaná autorka za něj na samém prahu své literární kariéry získala několik ocenění a bezpočet dalších nominací, což jen stvrzuje, jak silným dojmem její knižní debut působí.

___________________________________________

V duchu klepu třikrát o dřevo, že jsem si dokázala za dárkový poukaz nakoupit dobré knihy. Moje druhá volba kromě Zoo City padla na Sto tisíc království. Obálka téhle knihy je prostě nádherná a jednoduchá. A já jsem prostě úchylná na podobné obrázky tajemných hradů a tak dále.

Yeinin příběh je vyprávěn velmi komorně, přesto autorka naplno využívá imaginace i jazyka. Nejednou jsem si říkala, že Sto tisíc království tak trochu připomíná staré řecké báje a pověsti - spoutaní bohové, nadpřirozené síly a mezi nimi mladá hrdinka, která se snaží nenechat se rozdrtit kolem osudu. Díky tomu, že je příběh vyprávěn právě Yeine dostává vyprávění zvláštní magickou autentičnost.
Na druhou stranu je velká škoda, že některé vztahy, či pouhé zmínky tu nejsou propracovány mnohem podrobněji. Mě osobně by dalších sto stránek vůbec nevadilo. V některých místech jsem si takřka připadal ošizená, že to autorka uzavřela tak rychle navzdory tomu, že to nebylo nijak uspěchané. Zkrátka a dobře mám ráda trochu rozvleklosti - v tomhle případě mi připadalo, že byla posazena na trochu nesprávných místech, díky čemuž mě občas rozhovory Yeine se spoutanými bohy příliš nebavily.

Konec knihy pro mě byl hodně nečekaný - navzdory tomu, že autorka nechala cestou dost vodítek k tomu, aby tomu všemu pak dala logický závěr. Opravdu mě příjemně překvapila, díky čemuž mi dokázala pozvednout celkový dojem z celého příběhu. Po přečtení Yinina příběhu jsem v sobě po opravdu hodně dlouhé cítila prázdnotu toho, že jsem ten příběh dočetla a toužila jsem potom, aby byl delší. Navzdory tomu, že Sto tisíc království rozhodně nesedne všem, já jsem si příběh užila.

Moje hodnocení: 8 / 10
Reakce po dočtení:

Lauren Beukesová - Zoo City

28. října 2013 v 15:21 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Zinzi s sebou musí všude vláčet lenochoda, nepopiratelný symbol jejího zločinného provinění. Žije ze schopnosti nacházet ztracené věci a z vymýšlení podvodných e-mailů. Ale když jednoho dne kdosi bestiálně zavraždí jednu starou paní - její klientku - a policie zabaví šek s výplatou, nezbývá jí nic jiného než vzít práci, kterou doslova nesnáší - případ pohřešované osoby. Zakázka od samotářského hudebního producenta Odiho Hurona pověří Zinzi pátráním po mladické popové hvězdě a měla by ji vysvobodit z prohnilé chudinské čtvrti jménem Zoo City, kde zločinecká spodina a její zvířecí společníci žijí ve stínu pekelného Protiproudu. Místo toho ji však uvrhne ještě hlouběji do chřtánu velkoměsta zmítaného zločinem a magií, v němž bude muset čelit temným tajemstvím předešlých životů - včetně svého vlastního.
Zoo City je skvělá urban fantasy s prvky dobrodružné science fiction a magie od talentované jihoafrické spisovatelky, balada na počest fantastického Johannesburgu. Děj, odehrávající se mezi mrakodrapy, dávnými doly na zlato, hvězdami hudebního světa a exotickými zvířaty, se dá přirovnat k nejlepším noir románům a vzbuzuje respekt k činům mocných afrických sangomů. Román získal vedle celosvětového úspěchu a ovací ze strany literární kritiky rovněž Cenu Arthura C. Clarka pro nejlepší román roku.

___________________________________________

Zoo City bylo pro mě jednou z největších fantasy novinek a velkých překvapení roku. Autorka přináší příběh z afrického Johannesburgu s hrdinkous lenochodem na zádech a proříznutou pusou, kde perfektně kombinuje realitu s fantazií. Zinzin příběh je skvělou směsicí urban fantasy a detektivky s nápaditými prvky v podobě magických spojení se zvířaty poté, co někoho připravíte o život. S tím však Zinzi získává i schopnost nacházet ztracené věci - což ji přivede k případu, který bude mít pro ni i její okolí fatální následky.

Člověku chvíli trvá, než si na autorčin styl zvykne - jakmile se však člověk ponoří, nebude schopen přestat. Beukesová si s ničím nebere zkrupule, její hrdinka rozhodně nepatří mezi ty nejnevinnější, kostlivců ve skříni má spoustu, přesto se neubráníte jí nefandit. V některých místech svižnost příběhu polevuje, přesto to na celkovém dojmu není nijak zřetelné. Perfektní složkou, za kterou dávám další plusový bod navíc, mi přišly skvělé vsuvky v podobě novinových článků a podvodných e-mailů, které vám dají ochutnat pořádně hořkou kapku reality.

Je jen málo věcí, které bych Zoo City vytkla - pouze že po konci jsem měla s chutí se pustit do příběhu znovu, navzdory tomu, jak čtenář po celou dobu tuší, kam ho příběh zavede. Do temnot a těch nejhorších břeček, které si člověk dokáže představit. Přesto je tahle knížečka prostě velká pecka - je to něco jiného a neotřelého v nynějších vodách urban fantasy, kde se loví upíři, nebo si hlavní hrdinka s mozkem desetiletého dítěte nedokáže vyřešit svůj milostný život. Zinzi je všechny hravě zašlápne do země, aniž by si přitom ušpinila podpatky.

Moje hodnocení: 9 / 10
Reakce po dočtení:

3.04 Nasty Habits

28. října 2013 v 14:25 | Selenne L. Athi |  Once Upon a Time
V minulé epizodě jsme se nedozvěděli příliš o tom, co v tuhle chvíli dělá Rumplestiltskin, zatímco naši hrdinové se setkali s Tinkerbelle a podívali jsme se do dašlího cípku Regininy minulosti. Epizoda Nasty Habits nám to hnedka vynahradí - nemluvě o tom, že alespoň jeden z našich hrdinů se KONEČNĚ dozví, že Neal stále žije.

#9 | NaNoWriMo a chvíle klidu.

15. října 2013 v 21:44 | Selenne L. Athi |  Autorčino brblání
Uff. Tak, nebudu z toho dělat velkou vědu - první draft Gravehillu dokončen s celkovými 113 stránkami. První půlku už mám dokonce doma vytištěnou a teď se na mě jen výhružně dívá, kdy ji začnu opravovat. Ale vzhledem k tomu, k jaké schíze jsem se v tomhle příběhu dopracovala, myslím, že to můžu nechat s klidným srdcem na chvíli odležet a... Soustředit se na sbírání náladů na NaNoWriMo.
Na tenhle psací měsíc jsem si totiž vymyslela, a teď prosím fanfáry, romanticko-fantastický/steampunkový příběh s pracovním názvem 'Kovové srdce' (čím víc píšu, tím víc se mi zdají klišovité názvy mých projektů. Taky se vám to tak stává?) Abych vše uvedla na pravou míru, v tomhle mém projektu totiž půjde hned o dvě dějové linie- jedna právě ze steampunkového města podobného Benátkám, druhá o malé, romantické a dobrodružné drama z královského dvora. Nebojte, jakmile to poskládám dohromady, mělo by to dávat smysl. Tedy alespoň doufám.
A co vy chystáte na NaNoWriMo? Doufám, že mě v tom nenecháte samotnou. :)

To je ode mě pro dnešek vše, jdu číst Sto tisíc království. (Dnes jsem ani příliš nebrblala, co? :D)

Christopher W. Gortner - Zpověď Kateřiny Medicejské

14. října 2013 v 20:52 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Zpověď Kateřiny Medicejské je poutavý příběh, který napsal Christopher W. Gortner a vypráví o životě pozoruhodné historické postavy. O Kateřině Medicejské koluje celá řada legend. Říká se, že byla panovačná, svéhlavá a neváhala sáhnout ke krajnímu řešení, pokud se jí někdo znelíbl a potřebovala ho dostat z cesty. V době, ve které žila, byly travičské aféry na denním pořádku a lidský život neměl příliš velkou cenu. Ale jak to všechno začalo a co způsobilo změnu křehké dívky v osobnost, jíž se stala?
Román Zpověď Kateřiny Medicejské vám o ní bude vyprávět. Začalo to tím, že ji provdali za francouzského krále Jindřicha. Ten jí poměrně jasně dával najevo, že byla z nouze cnost a jeho vkusu vůbec neodpovídá. Splnil si manželské povinnosti tak, aby zabezpečil trůnu dědice a vůbec se nestaral, jestli nějak pošlapal dívčí city. Dál trávil své dny i noci v náruči krásnějších milenek a zábavných radovánek. Zrádná šlechta, která jej obklopovala, ho v tom ještě podporovala, protože jí to umožnilo nerušeně krást a starat se o vlastní zájmy. Když pak Kateřina Medicejská ovdověla, zůstala sama s šesti malými dětmi v království plném nepřátelství, kde zrada číhala na každém kroku a nikdo netušil odkud se vynoří ruka s vražednou dýkou. Královna se však rozhodla uchopit moc do svých rukou, aby uchovala trůn i království pro své syny.
Jaká bude cena, kterou zaplatí?

___________________________________________

Po dlouhé době jsem měla vážně chuť přečíst si pár historických románů. Tak jsem v knihovně namátkou vytáhla Zpověď Kateřiny Medicejské vyprávějící příběh francouzské královny, která pocházela z mocného italského rodu, měla dar vidění a nesla s sebou jisté prokletí po celý svůj život. Její děti mezi sebou kuly pikle, navzájem ničily své životy, z Kateřininých milovaných se stávali nepřátelé a ona sama vedla nelehký život plný ambicí a ztracených snů.

První polovina knihy odsýpá neskutečně svižně. Osobně mi sice trochu rušila právě přítomnost nadpřirozeného daru, který Kateřina měla, ale to naštěstí po většinu příběhu nehrálo ZAS až tak velkou roli, protože už od začátku cítíte, že tahle mladá žena to rozhodně nebude mít lehké. Samotná její postava je vykreslena poměrně dobře - sem tam je ale trochu křečovitá, když se jí autor snaží neustále vměstnávat do té samé role jen s malým vývojem charakteru. A na tom asi kniha nejvíce stojí a také padá - navzdory ambicím ale i vnitřním přáním s Kateřinou ztrácí čtenář někde v polovině knihy spojení, protože se tahle postava od začátku do konce skoro nezmění. Na začátku jistý vývoj jde vidět, ale potom... Autor bohužel na Kateřině opakuje několik různých scénářů situací a setkání, které se různě obměňují, ale v jádru věci zůstávají stejné. Nemluvě o tom, jak mě naštvalo, jak snadno a nevýrazně má vykreslené její děti, které hrály tak velkou úlohu v jejím životě.

Osobně mi připadá, že si autor vzal až příliš velké sousto, u něhož někdy v půlce zjistil, s jakou potíží se sežvýkává. Je totiž naprosto jasné, že tak výrazný politický a osobní život někoho takového, jako byla Kateřina, nejde shrnout jen do několika vět, pokud chcete o ni napsat historický román. Škoda, některé momenty kvůli tomu trpí, protože jsou krátké, jiné mají zase naprosto opačný problém a proto kvůli nim kniha ztrácí na tempu a na oblíbenosti Kateřinina charakteru.

Jsem pořád trochu rozpačitá, jak Zpověď ohodnotit. A proto udělám průměr z hodnocení první a druhé půlky knihy. Je mi líto, jak moc mě kniha ke konci zklamala vzhledem k tomu, jak příjemný a poutavý měla rozjezd. Ach jo, proč?

Moje hodnocení: 6 / 10
Reakce po dočtení:

3.03 Quite a Common Fairy

14. října 2013 v 20:26 | Selenne L. Athi |  Once Upon a Time
Co by byl svět Petra Pana a Hooka bez známé, zelinkavé víly Tinkerbell? (nebo, pokud chcete počeštělý překlad jména - Zvonilky) Další epizoda Once Upon a Time nám však prozradí, že tahle zelená víla rozhodně není taková, za jakou jsme ji měli. A že má jistou nešťastnou minulost s Reginou. Dnes jsem se vykecávala poměrně dlouho, takže se připravte na dlouhý rozbor :)

1.01 Down the Rabbit Hole

11. října 2013 v 15:40 | Selenne L. Athi |  OUAT in Wonderland
Dlouho očekávaný pilotní díl spin-offu disneyovského Once Upon a Time byl konečně uveden na obrazovky. Alici (nebo Alenku, jestli chcete) hned v úvodu potkáváme jako malou holčičku, která se vrací se svých dobrodružství z Říše Divů. Až na to, že po celou tu dobu plynul čas v jejím světě mnohem rychleji, než si představovala. Při svém návratu nejenže její otec nevěří, že je vůbec naživu, ale nedokáže uvěřit ani tomu, kde byla - v kouzelné říši, kde nic není nemožné...

Chvilka blogového ticha.

8. října 2013 v 19:10 | Selenne L. Athi |  Myšlenkové (Ne)pochody
No jo. Začal nám říjen. A já tiše odpočítávám dny, kdy budu moct být konečně volná od toho školního halasu, který mi denně drásá nervy. Je vážně legrační, že jsem to nikdy nevnímala až doteď. A to jsem předchozí tři roky odchodila s pocitem, že tam chodím ráda a že jsem s mojí školní rutinou spokojená.
A pak čtvrtý ročník a - bam, zase jsem dnes zůstala doma. Z lenosti. Ano, čtyři hodiny nejsou příliš, jak pro moji docházku, tak pro absence. Přesto... Nic jsem nedělala, ležela v posteli, chvíli četla a pak zase prokrastinovala. Duh. Občas je fajn si udělat den volna, ačkoliv si pak večer uvědomíte, že vlastně zítra píšete velký test z francouzštiny prakticky z celé učebnice, kterou jste probrali za minulý rok. Mám to ale štěstí, což?
Dobře, dýchám zhluboka a počítám dny do maturity.
Kvůli tomu, že jsem tak trochu zahlcená první půlku týdne prací, druhou zase školou (čtvrtek a pátek jsou moje dny utrpení), tak se o víkendu dokopu k dokoukání epizod seriálů, které jsem nestihla (nebo neměla na ně náladu) přes týden. Nemluvě o tom, že si ještě schraňuju chvíle pro psaní (a dalších X činností, které musím za ten týden zvládnout), proto tu bylo zase chvilku ticho. Jak už jsem tisíckrát naslibovala předtím, pokusím se přidat alespoň článek dva přes týdně, aby mi to tu úplně neumřelo (přeci jen se mi recenze zase kupí v Rozepsané, nemluvě asi o šesti nápadech na články, které mi už delší dobu leží v hlavě).
Ufff. Kdo další zkusí v listopadu National Novel Writing Month? Tedy měsíc mezinárodního psaní? Na tomhle super webu se můžete zaregistrovat a celý listopad zaznamenávat své denní úspěchy (čtěte počet napsaných znaků) ve vašich literárních opusech. Tenhle projekt podporuje řada slavných spisovatelů, přičemž mnoho z nich svá dílka napsala právě ve velkém NanoWriMo. Pokud byste se někdo zaregistroval a šel do toho se mnou, napište do komentářů :)
Ať se můžem navzájem podporovat. (Protože 50 000 znaků, které máte cca za ten měsíc napsat je přeciš maličkost, ne?)

Mějte se fanfárově.

#9 | Liška a mrtvá víla (Ukázka z GH)

6. října 2013 v 19:54 | Selenne L. Athi |  Autorčino brblání
Ano, já vím, jsem zase neaktivní. Nebo alespoň tady na blogu. Čtu, píšu, snažím se proplouvat druhým měsícem maturitního ročníku a nezbláznit se. Nemluvě o té hromadě seriálů, které se mi teď nakupily (no jo, září/říjen jsou prostě měsíce seriálových premiér, co si budeme vykládat). Přesto se Gravehill blíží ke stovce stran (už jen 4 a máme tu kulatiny), takže jsem se rozhodla přidat další úryvek. Malými krůčky se blížím ke konci prvního dílu (odhaduju náčrt prvního dílu na cca. 130-140 stran). A pak mě čeká NanoWriMo a korektura. Ale o tom až příště (čtěte zítra/pozítří).
Užijte si ukázku, tentokrát pouze z Korrinina milostného života. (Opět budu vděčná za komentáře, popřípadě opravy. Jak říkám, první verze je první verze a já jsem velký slepoň, který po sobě nedokáže přečíst v počítači prakticky jedinou chybu).
___________________________________________