Gail Carson Levine - The Two Princesses of Bamarre

2. září 2013 v 19:42 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Dvanáctiletá princezna Addie odjakživa obdivovala svou starší sestru, nebojácnou Meryl, která chce celé Bamarrské království zbavit gryfů, draků a obrů. Addie na druhou stranu je ta bojácnější, závislá na své sestře kvůli její ochraně a odvaze.
Jenže když Meryl onemocní neléčitelnou Šedou smrtí, Addie musí posbírat veškerou svou odvahu a vydat se na cestu za záchranou své sestry. Addie má na pomoc sedmimílové boty a magické kukátko od jejich zesnulé matky a kouzelný šáteček s pláštěm od Rhysalonga, kterého tajně miluje.
Podaří se jí najít lék a včas zachránit milovanou sestru?
___________________________________________

Pohádkový příběh, na který mě náhodou navnadil jedna koláž na Tumblr, jsem přečetla za necelé dva dny. Upřímně, chtěla bych se vrátit do svých 12-14 let, protože pak bych nejspíš z tohohle byla naprosto unešená. Tím, že jsem čtenářsky o pár let a desítek knih vyspělejší, se můžu jen přimhouřit oko a nechat se unést dobrým nápadem, který má trochu za vlasy přitažený konec. Přesto...

Gail Carson Levine je známá svými 'adaptacemi' pohádkových příběhů, kdy je trochu zmodernizuje a dodá jim nový nádech. U Dvou princezen Bamarre mi základ příběhu nejvíce evokuje ona pohádka o Živé vodě, kdy se syn vydal do světa, aby zachránil svého královského otce. V tomto případě jde o sestry - jak jde předem předpokládat, ta starší, silnější a statečnější onemocní, zatímco ta mladší se rozhodne jít proti své povaze s rozhodnutím zachránit svou sestru. Nemluvě o tom, že se tu trochu mění i samotný scénář 'statečný mladík vyráží zachránit království' na 'zbabělá princezna se rozhodne přemoci vlastní strach, aby zachránila sestru'. Z onoho zachraňování světa se to mění na osobní zájem hlavní hrdinky.

Postavy jsou, stejně jako příběh, velice jednoduché. K mému vlastnímu překvapení mi to vůbec nevadilo - jde totiž vidět, že si příběh vážně na nic nehraje a ve svém jádru chce hlavně pobavit. Autorka navíc dobře dávkuje napětí s hlušími místy, či velice lehkou romantikou atmosférou, takže se člověk po většinu příběhu vážně nenudí. Příběh je navíc vyprávěn z pohledu bojácné princezny Addie, díky čemuž čtenář může být svědkem přeměny dívky, která neustále přemýšlí o tom, aby v lese nebyly pavouci, na to, jak se dostat z dračí sluje, aniž by byla sežrána.

Konec příběhu u mě trochu srazil hodnocení, přesto se mi Dvě princezny z Bamarru prostě líbily - byla to opět změna proti dystopiím, young adult, či high fantasy. Občas je fajn přivřít oči nad nějakými drobnými nedostatky, aby se člověk vrátil do dětství, kde hltal prakticky cokoliv bez špetky kritiky. Nebyl to špatný návrat.

Moje hodnocení: 6.5 / 10
Moje reakce po dočtení:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama