Stephenie Perkins - Anna and the French Kiss [Polibek pro Annu]

3. července 2013 v 22:00 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Sedmnáctiletá Anna se cítí podvedená. Její rodiče ji totiž posílají na roční studium do Francie - přes půlku planety, do neznámého prostředí, aniž by navíc uměla slůvko francouzsky. Musí tak opustit své přátele, potenciální lásku i veškerá pohodlí amerického života a začít úplně nanovo. V romantické Paříži, ve městě, které nikdy nespí, se vrhá do nových vztahů i zkušeností a odhaluje v sobě skryté vlastnosti. A také je tu jeden spolužák, Étienne St. Clair, který se liší od všech chlapců, které kdy Anna potkala…

___________________________________________

Znáte ten pocit - máte asi tak trilion rozečtených knih, ale vy se prostě rozhodnete sáhnout po další? Musíte ho znát, já ho prožívám minimálně desetkrát do roka. V tomto případě jsem si pro příležitost 'přidělat si ještě víc rozečtených knížek, než je potřeba' vybrala Polibek pro Annu, ovšem v originále (na českou verzi tohohle všemi doporučovaného 'skvostu' YA literatury jsem prostě neměla odvahu).

Tak předně - kdo navštěvuje můj blog déle, musí vědět, jak moc zaujatá jsem proti YA literatuře. Omlouvám se, ale stala jsem se buď tak cynická, nebo vybíravá, že tahle literatura už na mě nezabírá tolik, jako dřív, a jsem k ní navíc poměrně dost přísná. Na druhou stranu jsem do toho šla s tím, že Stephenie Perkins je vážně dobrá - předně, nedělá ze svých hrdinek neodolatelné chudinky, které jen čekají na záchranu v podobě mužné, svalnaté náruče. A za to si ve svém žánru zaslouží skutečně můj obdiv.

Upřímně, do Anny se mnohem hůř začítá, než do Lola and the Boy Next Door. Nevím, Lola mi se svou bláznivostí zpočátku seděla mnohem víc, než Anna (aneb porovnání dvou knih od stejného autora se asi nikdy nevyhneme). A Étienne mě taky nijak zvlášť neupoutal kromě toho, že má VÁŽNĚ SKVĚLÉ VLASY, které Anna zpočátku zmiňuje snad desetkrát. I přes to jsem nedokázala knihu odložit - protože Anniny vnitřní pochody jsou prostě zábavné a postupem času s ní začnete soucítit. Navíc se mi líbila i její (takřka chronická) pořádkumilovnost a to, jak se k ní na začátku nenahrne sto lidí s tím, že je zajímavá, jiná a tak dále. Prostě normální holka, co ráda chodí na filmy a píše o nich recenze s trochu nešťastným, osobním pozadím v podobě své rodiny. A Étienne začíná být taky mnohem lidštější a zajímavější, čím víc s ním Anna tráví svůj čas. Doufám, že všem čtenářům této recenze nebude překvapením, když tihle dva začnou k sobě něco cítit - a jejich vztah si projde nejednou obtíží, takže se nebojte, že by šlo o hladkou a patetickou lásku na první pohled.

Dlouho jsem se nenechala takhle strhnout dějem jako u Polibku pro Annu, díky čemuž jsem ji četla s napětím až do noci a s napětím čekala, jak to nakonec dopadne. Protože jakkoliv můžou být některé pasáže Anny předvídatelné, melodramatické, či maličko přeslazené, Perkins tenhle sladký koktejl dokáže namíchat s mírou a ve vší počestnosti, aniž by u toho musel čtenář vzdychat blahem, či nechutí. A to, že si tenhle dobrý přístup k jejím postavám a příběhu dokázala zachovat jak u první, tak i u druhé knihy, má můj obdiv a dík.

Moje hodnocení: 8.5 / 10
Reakce po dočtení:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 4. července 2013 v 14:04 | Reagovat

O této knížce už jsem slyšela a mám jí v záložkách danou na objednání v originále :D a musím říct, že tvoje hodnocení mě donutilo, abych tuhle knížku koupila přednostně :D Jsem na to vážně zvědavá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama