Terapie láskou | Silver Linings Playbook | 2012

4. března 2013 v 15:25 | Selenne L. Athi |  Viděno
Pat je po osmi měsících propuštěn z psychiatrické léčebny kvůli incidentu se svou ženou, když ji nachytal ve sprše s jeho kolegou. Pat se vrací k rodičům, k laskavé a mírné mamince a skoro stejně šílenému otci, který neustále sází na americký fotbal a sám by měl se svými návyky patřit do psychiatrické léčebny. Pat chodí na terapie a snaží se navrátit ke svému starému životu, ale zejména ke své ženě, s kterou se kvůli soudnímu nařízení nemůže vidět. Na jedné večeři s přáteli se Pat seznamuje s Tiffany, která je taky tak trochu šílená, nedávno ovdovělá mladá žena a shodou okolností i známá jeho ženy. Přes řadu neshod ti dva spolu uzavřou dohodu - Pat bude Tiffany partnerem v taneční soutěži, pokud Tiffany předá jeho ženě jeden dopis...

___________________________________________

Vzhledem k tomu, že tohle je strašně omílaný snímek a navíc tolikrát nominovaný na Oscara, plus nějakou tu sošku proměnil, tak jsem k němu byla trochu skeptická (zkrátka a dobře mi Oscaři rok od roku připadají horší, ale budiž). Přesto jsem se na to podívala - a byla jsem docela mile překvapena.

Předně musím pochválit tvůrcům neotřelé téma příběhu lidí, kteří mají podělané životy jen díky sami sobě, ale v podstatě za to nemůžou, protože jsou všichni tak trochu šílení. Myslím, že tohle je můj první film s Bradleym Cooperem v hlavní roli a musím uznat, že mu to docela sluší a pokud chce, tak se rozhodne nejen pro úsměv a dlouhý pohled, ale i pro nějaké to hraní. Jennifer Lawrence mi několikrát dokázala, že hrát umí a tenhle film je toho i příkladem, na druhou stranu mi občas připadalo, že v jedné či dvou silnějších scénách trochu přehrává, nebo má pořád stejný výraz. A ačkoliv jí toho Oscara přeju, přeci jen bych si ho schovala ještě do budoucna. Pro mě osobně byla kromě dvou hlavních hrdinů nejvýraznější postava v podobě Patova tatínka v podání Roberta DeNira, který mě naprosto dostal. Zkušenost je silná věc a v některých momentech prostě přehrál jak Jennifer, tak i Bradleyho.

Dalším překvapením pro mě bylo i to, že se film jeví jako čistě romantický film, ačkoliv většinu romantických momentů plní Bradleyho dlouhé pohledy, jinak je se tu moc nezasmějete. Ono prohlubování psychologie hlavních hrdinů totiž dokáže docela dobře zalézt pod kůži a člověku některé věci dochází až v momentech, kdy se situace prudce přiostří a hrdinové dostanou dost bolestivě přes záda. Přesto je to příjemný film, který rozhodně stojí za pozornost a člověk nelituje toho, že ho viděl. Sic je tu ten americký konec, ale podobné filmy s 'nemocnými' občas takové konce potřebují. Těch špatných je v tomhle žánru víc než dost.

Moje hodnocení: 8 / 10

Trailer:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 4. března 2013 v 15:54 | Reagovat

Pěkná recenze a souhlasím se vším! :) Jennifer byla skvělá a těším na její další filmy.

2 Anie Anie | Web | 8. července 2014 v 15:11 | Reagovat

Na tenhle film se chystám už dlouho, ale zatím jsem nebyl čas. Myslím, že je načase to změnit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama