Hobit: Neočekávaná cesta // The Hobbit: An Unexpected Journey [2012]

16. ledna 2013 v 19:59 | Selenne L. Athi |  Viděno
Originální název: The Hobbit: An Unexpected Journey
Režie: Peter Jackson
Země původu: USA, Nový Zéland
Rok: 2012
Žánr: fantasy

Oficiální anotace:
Film sleduje cestu hlavní postavy Bilbo Pytlíka, který se ocitne na dobrodružné výpravě. Cílem cesty je si znovu nárokovat ztracené trpasličí království Erebor. Bilba nečekaně osloví čaroděj Gandalf Šedý, díky kterému se ocitne ve společnosti třinácti trpaslíků v čele s legendárním bojovníkem Thorinem. Cesta do divočiny vede přes tajemné země, kde se to hemží zlobry, skřety a kouzelníky. Ačkoliv cíl jejich výpravy - Osamělá hora, leží na Východě, musí projít nejdříve jeskynním systémem, kde Bilbo potká někoho, kdo mu navždy změní život…Gluma. Skromný Bilbo Pytlík pak sám s Glumem na břehu podzemního jezera objeví nejen hloubku lstivosti a odvahy, která překvapí i jeho samotného, ale také získá do svého vlastnictví Glumův prsten "miláška", který má nečekané a užitečné možnosti... Jednoduchý zlatý prsten je spojen s osudem celé Středozemě takovým způsobem, jaký Bilbo nemůže zatím ani tušit.


A já už si myslela, že se tohohle staršího brášky Pána Prstenů nikdy nedočkám. Roky soudních sporů s Tolkienovými dědici, s filmovými studiemi, ale i se samotným časem přeci jen nevyšli na zmar a PJ se konečně mohl pustit do projektu, který chtěl odjakživa natočit (tedy ještě předtím, než se pustil do Pána Prstenů).
Osobně nemusím snad zdůrazňovat, že jsem velký fanoušek Pána Prstenů a pana Tolkiena. Do háje borového, vždyť Pán Prstenů je prostě nedotknutelná mantra fantasy literatury, ať už to zapíráte, nebo ne, Tolkienův mýtus byl, je a stále bude v tomhle ohledu nedotknutelný. Proto zároveň musíte brát moji silnou ovlivněnost, když nad chybami filmu budu mhouřit oko mnohem víc než nad jakýmkoliv jiným.

Už samotná úvodní sekvence, když se člověk vyrůstající na Pánovi Prstenů vrací do Hobitína rozhodně chytne za srdce. Jediné, co mě osobně asi nejvíc na celém Hobitovi vadilo, byla, světe div se, samotná hudba. Ne, že by Howard Shore nebyl hudební génius a hlavní hudební téma "Misty Mountain Cold" nedodávalo filmu patřičný říz, ale ostatní hudební náměty typu "Galadriel Intro" jsem čekala trochu zrenovované, ne zrecyklované z Pána Prstenů. Což je podle mého ohromná škoda - na jednu stranu sice přináší divákovi nostalgii, na druhou ho trochu ochuzuje o možné nové hudební motivy a kazí mu hudebně-filmový zážitek.

Útok Šmaka na Erebor opět nostalgicky nahodil náladu Pána Prstenů (viz. 'Historie Prstenu' vyprávěna Galadriel), nemluvě o následném příběhu bitvy o Morii a Azogově nenávisti vůči rodu Durina (a ano, uznávám, že i tahle sekvence lehce připomíná začátek Pána Prstenů s Isildurem a Sauronem). Od téhle chvíle ale už příběh plyne vlastním tempem. Jackson dokázal skloubit odlehčené části Hobita a vygradovat ty dramatičtější. Pro ty hnidopichy, kteří mají pocit, že PJ chce jenom prachy - obávám se, že kdyby se Jackson držel striktně knihy, objevili by se zase tací, kteří by proklínali jeho jméno za to, že knihu osekal. Protože tak to s Hobitem zkrátka je - buď ho zkrátíte do jednoho filmu, nebo navléknete minimálně do dvou. Osobně si myslím, že Jacksonova snaha o návaznost na Pána Prstenů vážně není ke škodě - koneckonců má možnost zasvětit ty, kteří nečetli knížky, do podrobnějších detailů Tolkienova eposu. Za mou maličkost s takovým rozhodnutím nemám sebemenší problém - já chci totiž ve Středozemi vydržet co nejdéle, než se vrátím do hnusné šedi světa, v němž už nebudu čekat na další díl Pána Prstenů, nebo případně Hobita.

Co se týče postav - Martin Freeman v roli Bilba překonává sám sebe. U mě jednoznačně z rodu Pytlíků vyhrává Bilbo. A já vím, že Frodo za své 'výpadky' nemohl a že byl pod vlivem Prstenu, ale i tak... Bilbo je prostě sympatičtější, možná z jeho samotné hobití naivity a dobromyslnosti, která mi u Froda značně chyběla (občas byl Frodo prostě bezstarostný sobec, tečka). A nabušení trpaslíci - s Thorinem Pavézou se vrátila moje láska k Richardovi Armitageovi, Galdalf se charakterově dokázal posunout 'před Pána Prstenů' - v původní trilogii, ať už v jako Gandalf Šedý, nebo Bílý, málokdy přiznal, že má skutečně strach. Zbytek kumpanie je neskutečné složení postaviček trpaslíků - upřímně, pamatuju si je všechny, ale o to tu teď nejde. Jackson se snaží dávat každému trpaslíkovi alespoň trochu prostoru k vykreslení charakteru (upřímně, v knize těch dvanáct členů Společnosti taky nejde příliš charakterově rozeznat) a zároveň jim dát i hlubší cíle, slabosti a přednosti.

Příběh by se mohl sice dát popsat jako 'velká honička', kde se občas zastaví, pak zase běží, pak se Společnost nechá chytit a pak pro změnu bojují - ale upřímně, copak je kniha jiná? Osobně nevím, co od toho lidé vlastně čekali, když občas procházím naštvané komentáře typu 'že je to celé megalomanské' nebo 'zbytečně natahované a o ničem'. Nechť si hnidopiši brblají. Nechci příliš srovnávat Pána Prstenů s Hobitem, ačkoliv se tomu nevyhnu. Být znovu ve Středozemi, setkat se s novými i starými postavami a znovu zažít velkolepé, scénické porno Nového Zélandu, které PJ prostě dokáže natočit...
Já jsem s Hobitem spokojená. Ten film mě vrátil do chvílí, kdy jsem jako malé hobiťátko hltala jednoho Pána Prstenů za druhým a doufala, že jednou napíšu něco tak velkolepého a krásného. Nostalgie zabodovala na plné čáře, dokázala jsem zkousnout i 'slabší' chvíle s Radagastem Hnědým a znovu se vrátit mezi zelené kopce, do chodeb plných skřetů, ale i do časů neobvyklých hrdinů, velkých činů a pevného přátelství.

Moje hodnocení: 9.5 / 10

Far over the Misty Mountain cold,
to dungeons deep and caverns old,
the pines were roaring on the heights,
the winds were moaning in the night...

Trailer:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | 17. ledna 2013 v 0:33 | Reagovat

Souhlasím. Vždycky mám trochu problém s recenzemi, které jen čekají na to, aby našly chybu. Proto jsem byla i trochu naštvaná na Spáčilovou, že tomu dala tak málo procent. Jako kdyby po PP všichni čekali na něco, co by mohli zkritizovat.
Co čekali? Ten příběh je prostě JINÝ! PP byl o válce a beznaději, kdy hrdinové musí zjistit, že naděje umírá poslední. Hobita spíš vnímám jako cestu za sebepoznáním a větší... oddechovku (přiměřeně). A Freemana miluju už od Sherlocka - který je asi moji neojoblíbenější verzí (a stále mi přijde úsměvné, že Šmaka bude dabovat Benedict = EPIC).

2 Annie Annie | Web | 21. ledna 2013 v 22:20 | Reagovat

Hele, úplně s tebou souhlasím. S tím, že je to rozdělené na tři části, to vidím úplně stejně. Jsem jen strašně ráda, že zůstaneme déle ve Středozemi a knížka je opravdu hodně dějově nabitá, na to, jak oproti Pánům prtenů tenká, takže tomu prostě ty tři díly vůbec neuškodí. A i kdyby mu šlo jen o prachy, je mi to jedno, já si ráda vychutnám více večerů plných fantasy epickosti :D.
A musím souhlasít s tím, že Martin je jako Bilbo naprosto skvělý. A co teprve Kili a Fili - Aidan a Dean! <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama