Tereza Benešová - Gjorkové: Tajemství minulosti

25. dubna 2012 v 15:24 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Malá Nefas je vychovávána mezi upíry, ačkoliv sama jedním z nich není. Ne, ona je Gjorkem - příslušnicí národa žijicího pod mořem. Nefas se sice ráda vrací tam, kam patří, ale v hlavě se jí vynořuje tisíce otázek, proč nemohla žít pod mořem spolu s ostatními od začátku. Hned po příjezdu je zařazena do jedné z tří vesnic, které symbolizují samostatný element a které zároveň spojuje jeden společný - voda. A nejen to - Nefas nastupuje do Gjorkské školy, kde se bude učit magii a celkovou nauku o národě, ke kterému přísluší, ale o kterém zároveň donedávna neměla ani ponětí. A realita školního života je také úplně jiná, než jak si představovala - její spolužíci se jí buď bojí kvůli jejímu dětství mezi upíry, nebo ji šikanují. Nefas navíc pomalu odhaluje děsivá tajemství, díky nimž později lituje, že je vůbec chtěla znát...
Tereza Benešová je dalším novým přispěním do české sorty mladých fantasy spisovatelů. A upřímně, její počin, byť je to prvotinka, vítám s velkým nadšením. Koneckonců, pokud už máte dost všech těch paranormálních romancí, sáhodlouhých ság, krvavého prostředí a drsných hrdinů a chcete se vrátit někam zpátky, na začátek, myslím, že Gjorkové jsou to pravé pro vás. Koneckonců, kdo nevyrůstal na Harrym Potterovi (v mém případě i na Thomasu Brezinovi a jeho sérii o čarodějkách Tince a Lissi), tak jsou Gjorkové to nejideálnější řešení. Celý příběh sice hodně s výše zmiňovaným Harrym koresponduje, na druhou stranu se od něj v určitou chvilku odkloní a pokračuje si svým svérázným tempem až do překvapivého finále.
Co můžu dalšího přidat k dobru je svěží ztvárnění Gjorkského světa - upřímně při čtení jsem měla ten příjemný, mrazící pocit, že jsem někde na pláži u moře a užívám si pravého, exotického prostředí. Postavičky jsou sympatické, a ačkoliv mi Nefas svoji vlezlostí zpočátku opravdu lezla trochu na nervy, nakonec jsem si tu neposednou holku oblíbila.
Na druhou stranu je mi líto, že z posledních stran jde vidět, jak autorka s koncem šíleně spěchala. Ano, "zloduch" se sice neobjevil z čista jasna, na druhou stranu jeho výstup mi přišel trošku plytký a čekala jsem trochu víc akce. Škoda, že celkový poslední "akt" knížky je uspěchaný, autorka nás přeci jen mohla nechat koupat se v napětí o trochu déle. Jazyková forma byla zvládnuta velmi dobře, ačkoliv mě někdy rušila nespisovná slova v samotném popisu, která mi tam prostě nějak nepasovala. Doufám, že autorka do příštího dílu také využije většího potenciálu svých postav a vzhledem k tomu, že konec je opravdu hodně otevřený, máme se určitě na co těšit.
Moje hodnocení: 6,5 / 10 (škoda, že půl bodu ubral uspěchaný konec)
Více o autorce a Gjorcích můžete najít na jejím blogu: Colleenuw.blog.cz
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 colleen colleen | Web | 25. dubna 2012 v 16:20 | Reagovat

Děkuju :-) Ani nevím proč, ale tebe jsem se bála nejvíc :-D

2 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 26. dubna 2012 v 1:35 | Reagovat

Musím se k tomu už dostat. :-)

(plitký vs. plytký - viděla jsem i podobu s měkkým, tedy aspoň strejda Google našel, ale myslím, že gramaticky je správnější tvrdé. Mě osobně to měkké hned praštilo do očí.)

[1]: Bětky? Našeho blogerského a grafického zlatíčka? :-)

3 Selenne L. Athi Selenne L. Athi | Web | 26. dubna 2012 v 21:40 | Reagovat

[1]: mě? proč zrovna mě? :D ale nemáš vůbec zač, moc mě to bavilo :)

[2]: plitký je opraveno ;) oj, zas tak se netřpytim :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama