Rosemary Suttcliffová - Orel Deváté legie

5. dubna 2012 v 20:29 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Markus Aquila je mladý centurion, který se vydal v otcových stopách a stává se velitelem na jedné britské základně, která je však stále pod možným útokem okolních pozůstatků divokých kmenů. Tento útok se bohužel stane skutečností a upoutá Markuse na lůžko s vážně zraněnou nohou. Díky tomuto zranění se může mladík rozloučit s vojenskou kariérou. Místo ke svému zotavení nalézá v domě svého dobromyslného a laskavého strýce Aquily. Nedlouho po jeho příjezdu navštíví hry, kde zahlédne mladého gladiátora Escu a z náhlého popudu ho koupí. Aniž by tušil, v Escovi nalézá věrného přítele a spojence. Tito dva se rozhodnou podstoupit cestu do temných končin divoké Británie, kde se před lety ztratila legendární Dévátá legie, v níž sloužil i Markusův otec, a přivézt ztraceného zlatého orla zpátky, aby Markus mohl navrátit svému jménu čest...
Orel deváté legie je zejména dobrodružný příběh pro trochu mladší ročníky, ovšem ani lidé v mém věku by jím neměly pohrdat. Už jen kvůli tomu, že příběh přátelství a oddanosti, který je starý přes půl století a vypráví o dobách dávno minulých, je i po těch letech aktuální a svěží. Příběh plyne sice velice pozvolna a čtenáři, jenž mají rádi hodně akce v historických knihách, si budou hlasitě stěžovat, na druhou stranu tempo příběhu mě osobně vůbec neodrazovalo. Možná to bude tím, že jakmile jsem se do Orla začetla, prodchla mnou atmosféra minulosti, díky čemuž sem si knížku osobně užívala plnými doušky.
Postavy tu sice psychologicky nepolemizují, na druhou stranu i oni mají něco říct, což považuji za dost podstatné. Orel deváté legie není nic světoborného, rozhodně to ale není kniha, která by se řadila k brakům. Naopak - je to jedna z nejlepších dobrodružných knížek pro mládež, co jsem doposud četla.
Moje hodnocení: 7 / 10
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama