Míla Linc - Mrtví muži netančí

8. prosince 2011 v 22:42 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Černý hvozd v Granickém království přitahuje, láká, děsí... Nikdo jím zřejmě nikdy neprošel a kdo se vydal byť jen k jeho hranicím, málokdy našel cesty zpět. A právě sem, dokonce až do nitra hvozdu se vydávají tři naprosto rozdílní muži - Meyrink, bývalý lovčí, pijan a muž, který rozumí lesům víc než lidem; Volkan, služebník paní Smrti, který tančil na obloze s kostlivci Tanec smrti a jenž kdysi býval synem šlechtice a Joachima, starce, mluvku a bývalého žoldnéře, který vypráví stovky různých příběhů o tom, jak přišel o svou ruku. Tihle tři, každý s jiným důvodem, se vydávají do šera hvozdu, mezi podivné bytosti, mezi zlou vůli lesa, která v sobě skrývá děsivé tajemství...
Oproti Stínu Černého hvozdu se mi Mrtví muži líbí mnohem víc. Další část série právě o děsivém Černém hvozdu není tolik roztahaný, nezadrhává se a drží čtenáře v napětí, co hrdinům temná vůle lesa připraví příště. Díky tomu, že autor nemá přehršli postav a více ménně se věnuje jen těm třem, Volkanovi, Joachimovi a Meyrinkovi, dostáváme propracovanou charakteristiku každého z nich a díky tomu si je víc oblíbíme. Tentokrát ani nemůžu posoudit, koho jsem z těch třech měla radši - každý si mě něčím získal. Konec je překvapivý, hlavně kvůli tomu, jaké tajemství Černý hvozd skrývá. Upřímně, nečekala jsem to. Vůbec ne. Poslední stránky jsou pomalým, skoro klidným dozvukem toho překvapení, podobně jako u Stínu. Možná jsem tentokrát očekávala trochu otevřenější konec, nebo alespoň něco, co by mě trochu víc postrčilo a navnadilo do příště.
Škoda, kvůli tomu bych ještě o něco víc zvedla bodové ohodnocení.
Moje hodnocení: 7,5 / 10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama