Achája I. (Andrzej Ziemiański)

18. září 2011 v 2:23 | Selenne L. Athi |  Přečteno
Achája vypráví hned tři hlavní linie příběhu o moci, korupci, lidské vůli a krutosti - první z nich je o stejnojmenné dívce a princezně, kterou její nenávistná, mladá macecha pošle do armády, aby se jí zbavila. Zatímco se Achája snaží vzepřít celému vojenskému režimu, seznamujeme se s učencem Zaanem ve středním věku, který vlastně nikdy nic nedokázal, dokud nepotká zvláštního mladíka Siria a nevydá se s ním na cestu za slávou. Jako poslední z těchto osudů sledujeme osudy čaroděje Mereditha, který poslán samotným bohem cestuje na nebezpečný ostrov, kde padne do zajetí. Osud princezny se sice odvíjí podobným, za to však krutejším směrem - po neúspěšném vojenském tažení, které bylo předem naplánováno, aby dívka zemřela, upadá do otroctví a po několika let pod dohledem mistra z boží milosti Hekkeho, který je dokonalým šermířem a jeho menšího přítele, jenž je jedním z nejvychytrajších lidí, které kdy Achája poznala, dívka zoceluje svou mysl i tělo a stává se novou, mocnou osobností. Díky těmto naučeným dovednostem unikne a na své cestě za svobodou se stává zlodějkou, prostitutkou, ale i zachránkyní samotného prince. Tím princem je překvapivě Sirius, který se Zaanem lstí pronikli na knížecí dvůr, přičemž se Sirius vydává právě za ztraceného syna knížete Oriona. Zaan prostřednictvím mladíkova nového postavení získává moc a dovednosti a ačkoliv v zemi propuká občanská válka, jeho chtivost po moci a chladná inteligence pořád stoupá.
Z tohoto díla mám hodně rozpoložené pocity. Některé kapitoly, většinou z Achájiny dějové linie, mě neskutečně bavily (nejlepší z nich jsou právě ty, kdy je Achája držena v otroctví a několik dalších poté), zatímco Siriovi a Zaanovi mě začaly nudit právě v tu chvíli, kdy se společně dostaly na knížecí dvůr. O Meredithově linie ani nemluvě, u tohohle čaroděje mě zaujala asi jen jedna kapitola z těch mála, co mu autor poskytl a ani tak z nich nejsem nijak moudřejší či nadšená. Obecně mi přijde, že ačkoliv je politika jednotlivých jedinců v příběhu skvěle propracovaná, celý Achájin svět mi stále připadá málo vykreslený a popisný, přičemž jsem měla dost co dělat, abych udržela pozornost s tím, kdo kde je a žije. Co se týče děje celkově, jak jsem říkala, některými částmi jsem se pomalu a ztěží prokousávala, u jiných mi bylo líto je dočítat, dokonce jsem měla v určitých částech nutkání celý svazek zavřít a radši číst něco jiného. Jazyk, jímž je kniha psaná, je dost nezvyklý a v některých místech se mi použité výrazy nehodily, ale mohlo to být i překladem, který se mi však zdá jinde dost obstojný.
Každopádně, Achája je drsným příběhem, který sice stojí za přečtení, ale mě nijak zvlášť neuchvátil. Asi už začínám být moc vybíravá.
Moje hodnocení: 6 / 10
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Daletth Daletth | Web | 19. září 2011 v 8:05 | Reagovat

Siria a Zaana oceníš až v dalších dílech. Mě vůbec nebavila linie Mereditha, ale na konec musím uznat, že význam měla pořádný...

Pokud se někdy prokoušeš až k závěru trilogie, všechno ti dojde a zpětně pochopíš, proč autor v té knize provedl po literární stránce občas taková zvěrstva :-D

Já první díl zhltla, ale s tím třetím to už bylo horší. Podle mého to ale rozhodně patří k hodně dobrému čtivu, které může fantasy nabídnout.

2 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:06 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama