Červen 2011

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011)

23. června 2011 v 21:39 | Selenne L. Athi |  Viděno


Ano, po dlouhém dohadování a čekání to konečně přišlo. Jack Sparrow, kapitán Barbossa a nové postavičky v bláznivém dobrodružství plném slané vody a lodních lan. Ale stálo to skutečně za to?
Tak v první řadě, tahouni nějakého "citového" příběhu jsou definitivně pryč. Ano, mluvím o Willovi a Elizabeth. A tak je musel nahradit někdo jiný. A proč to rovnou tedy nezkloubit s celým příběhem tak, aby tam ty postavy byly tak trochu zbytečně na efekt? Občas to tak totiž skutečně vypadá.
Jack Sparrow se opět vydává na nebezpečnou výpravu. Tentokrát na výpravu za pramenem Věčného života. A není sám. Objevuje se zde znovu věrný Gibson, kterého Jack dostal z vězení a společně putují do Londýna. Co se nestane, tam potkávají starého známého Barbossu, tentokrát napudrovaného a ve službách "Jeho Veličenstva". Anglický panovník se totiž chce dostat k Pramenu dřív, než Španělé. Samozřejmě, to je pochopitelné. Jack ale nemá loď. A už vůbec ne posádku. Ale po celém Londýně je rozhlášeno, že ji hledá. Kdo je tedy záhadný dvojník, který se za Jacka vydává? Světe div se, je to Jackova stará láska Angelica. Jack se s překvapením dozvídá, že Angelica je vlastně dcerou jednoho z nejobávanějších pirátů všech dob, Černovouse. Když ho dovede k Prameni a zachrání ho tak před věštbou, dostane svou lásku, Černou Perlu, zase zpátky z Černovousova držení. Aby se ale mohli napít z Pramene, musí obětovat život někoho jiného a navíc získat pravou slzu mořské panny. A zde se dostáváme do té více "romantické" linie, ve které hraje hlavní roli mladý, pohledný kněz s plnou pusou stupidních blábolů o tom, jak je Bůh všechny spasí atd. a na druhé straně je tu mořská panna Syréna, kterou zajmou při lovu. Takže, jak tenhle bordel dopadne? Kdo se dostane k Prameni jako první a kdo získá Věčné mládí?
Upřímně, pokud od nových Pirátů nic moc očekávat nebudete, nebudete ani zklamáni. Jack má skutečně pár skvělých gagů, navíc ze začátku naprosto vtipné cameo v podobě Judi Dench. Johnny Depp sice přehrává, ale přehrává na úkor snesitelnosti a Jackovy povahy. Co je však horší, je Penelope Cruz. Já ji mám hrozně ráda, ale do tohohle filmu mi prostě nesedí. A ani její "otec" Ian McShane není tak děsivý, jako byl zlatý Bill Nighty ve své chapadlové roli Davyho Jonese. Co se týče té romantičtější stránky příběhu, potřebovala by aspoň takový prostor, jako měli Orlando Bloom s Keirou Knightley. Tvůrci si ale nejspíš mysleli, že nám bude stačit těch pár strašně hlubokých pohledů, pár slov a hned jim jejich lovestory sežereme i s mořskou pannou, tedy ehm s návnadou. No, řekněme, že kněz je stejně fešný jako Orlando a mořská panna stejně pěkná a nevinná, jako Keira, ale tím ta podobnost končí. Ne, že by mě jejich dějová linie přímo nudila, ale osobně si myslím, že by potřebovala minimálně pár vět a minut navíc. Ale co čekat od filmu dlouhého hodinu a půl oproti ostatním dvouhodinnovým?
Viděno a podtrženo - pokračování vcelku důstojné, rozhodně ne tak hloupě zamotané, jako třetí díl, ale stejně tak bych mohla říct, že bychom se bez čtvrtého dílu a celkově zřejmě nové trilogie Pirátů klidně obešli. Ale stejně, jako naprosto přihlouplý fanoušek Johnnyho Deppa jsem zvědavá na další díl.
Moje hodnocení: 6 / 10

Trailer:


Crescendo - Becca Fitzpatricková

23. června 2011 v 21:13 | Selenne L. Athi |  Přečteno


Ačkoliv je Nora Greyová ráda, že se Patch stal jejím strážným andělem a tak s ním může strávit letní prázdniny, přesto má do naprosté pohody a krásné zamilovanosti daleko. Cítí totiž mezi sebou a Patchem hlubokou propast kvůli Patchově neschopnosti cítit fyzický cit. Ještě víc jí zraňuje zjištění, že se Patch nějak podezřele motá okolo Marcie Millarové, Nořiny úhlavní nepřítelkyně a navíc partnerkou na chemii v letní škole. A aby toho nebylo málo, zdá se, že Noře opět někdo usiluje o život. Když se Nora Patchovi vyzná, že ho miluje, její strážný anděl z celé situace podivně vycouvá a pro Noru se to stane rozhodující - rozchází se s Patchem a snaží se na něj zapomenout. Jenže jak, když jí skoro ze všech stran do hlavy buší jeho přítomnost a navíc přítomnost Marcie Millarové? A proč Nora začíná najednou vidět a slyšet svého dávno mrtvého otce? Začíná to vypadat, že Nořin život už nikdy nebude takový, jako byl dřív. Je nedůvěřivá ke všem ve svém okolí a začíná si pokládat jedinou otázku - komu může skutečně věřit?
Druhý díl byl po Zavrženém hořkým zklamáním. Nevím, možná jsem od něj čekala trochu víc. Upřímně, Nora mi do půlky knihy lezla dost krkem, protože její stále se stejně opakující scény s Patchem jsou jako přes kopírák. Člověk se navíc začíná chytat všech "detektivně-hororových" narážek teprve na posledních sto stránkách knihy. Ano, podobně toho bylo i u prvního dílu, ale upřímně, nečekáme všichni vždycky od pokračování nějaké zlepšení? A navíc, její "nesnáším Patche" je dost otravné vzhledem k tomu, že to tak ve skutečnosti vůbec necítí a vypadá to, že vlastně ani neví, co doopravdy chce. Když už přestala být z prvního dílu posedlá Patchem, začne se kvůli němu zase příliš zajímat o Marcii, ačkoliv neustále prohlašuje, jaká je to neskutečná kráva. A konec? No, docela cliffhanger, ano, to se musí nechat. Ale stejně, není to nic, co by vám vyrazilo dech, pokud ovšem nepočítáte smutek z naprostého zbláznění vaší oblíbené postavy, ke které se to vůbec nehodilo. No nic, tak snad si třetím dílem trochu polepšíme.
Moje hodnocení: 5,5 / 10

Glee (2. série)

10. června 2011 v 19:22 | Selenne L. Athi |  Viděno

(POZOR!!! JDE O 2. SÉRII, TAKŽE SE NEJSPÍŠ VYSKYTNOU SPOILERY JAK Z PRVNÍ, TAK Z TÉTO SÉRIE!!!)
Minulý rok pro náš sbor neskončil příliš slavně, když vezmeme v potaz, že Regionálky nevyhrál. Do druhého roku se ale pustili po hlavě a hodlají konečně někam prorazit. Takže, co našim sboristům přinesl tento rok?
Začneme hezky popořadě, a to od Rachel - naše "superhvězda" prožívá krátké, přesto šťastné období se svou láskou Finnem, který náhle zjistí, že vlastně ještě něco cítí ke Quinn a možná proto není ve vztahu s Rachel spokojený. Ačkoliv se ho snaží Rachel přimět o opaku, nakonec z toho má jenom zlomené srdce a skoro na půlku série se buď všechny snaží přesvědčit, že je bez Finna naprosto šťastná, a nebo je zoufalá z toho, že už s Finnem nechodí. Na druhou stranu, tvůrci si vyhráli s jejími vztahy s ostatními členy sboru, konkrétně s Kurtem, jehož šikanování ve škole dosáhlo takového vrcholu, že se náš gay sborista rozhodl opustit své přátele a pro své vlastní blaho nastoupit do Warblerské akademie, kde potkává svou první lásku v podobě nadaného zpěváka Blaina, který je z jeho chování i pozdějšího vyznání dost zmaten, ale netrvá příliš dlouho a tihle dva nakonec k sobě najdou svou cestu. No a ostatní? Tina se rozešla s Artiem a místo něj chodí s tanečníkem Chanem a chudák Artie se s tím snaží vyrovnat. Vhodnou partnerku, ačkoliv je to naprosto překvapivé, najde v přihlouplé Brittany, která místo kousku rozumu má spíše vřelé a dětské srdce. Brittany je pořád mrcha, ačkoliv má i pár světlých chvilek, Puck se zamiluje do naprosto nečekaného člověka a Mercedes připadá, že je naprosto se svým talentem potlačena někam do pozadí. Mimo to se nám do sboru dostává nováček Sam, který taky docela zahýbá místními vztahy. Krom sboristů řeší své vztahové problémy i pan Shuester, který je stále omámen Emmou Pillsbury... no, vdanou Emmou Pillsbury. A kolem toho všeho se točí řada coverových písní, nových i starých, šmrncovních i odrhovaček... Zkrátka a dobře, vítejte v 2. sérii Glee.
Nebudu nikomu nic nalhávat, 2. série se mi prostě nelíbila. Ať už tu jde o výběr písní, žádná z nich mě nijak zvlášť nechytla za srdce (krom tedy těch originálních, které byly napsány přímo pro seriál). Jako kdyby seriálu naprosto došla všechna šťáva, uhozenost a američnost 1. série. Protože, upřímně, kromě promíchání několika vztahů, přičemž se některé vrací do starých kolejí, se v celé sérii nic moc neděje. Nevím, zda je to tím, že ze mě Gleekovské nadšení po první sérii nadobro odpadlo, nebo zhoršující se kvalitou seriálu, ale z celkových 22 epizod bych si mohla vybrat maximálně 5, které za něco stojí a z kterých si ještě něco jakž takž pamatuju. Zbytek mému podvědomí nejspíš nepřijde natolik důležitý, aby si je pamatoval, ačkoliv seriál skončil teprve před necelým měsícem. Druhá série mě naprosto odradila (z dílu s Britney Spears jsem měla osypky - a kromě ní tam žádná guest-star nebyla) a já se budu jen přemáhat, abych zkoukla sérii třetí.
Moje hodnocení: 5 / 10

Trailer:

The Borgias (1. série)

10. června 2011 v 18:59 | Selenne L. Athi |  Viděno
Byla jednou jedna Itálie, středobod Evropy, středisko kultury a samozřejmě i církve. A tam se zrodila první mafiánská rodinka - Borgiové, jejichž hlavou byl - papež. Vše začíná tím, když umírá papež starý. Rodrigo Borgia, otec tří dětí a jednoho nemanželského, téměř umírá touho vidět se na papežském trůně. A tak si sám k tomu dopomůže. Koneckonců, proč ne, když má majetek a dostatečně vlivné postavení, aby dodržel sliby těm, kteří pro něj budou hlasovat? Rodrigo se stává papežem a politické machinace začínají - ať už jde o naverbování jednoho syna do armády, dalšího syna Cesareho protlačí mezi církevní hodnostáře či provdá svou nevinnou a naivní dceru Lucreziu za významného muže. Co na tom, jestli se k ní bude chovat naprosto násilnicky a jeho dcera nebude nikdy v manželství šťastná? Ne, ačkoliv se zdá, že Rodrigo má vše dokonale nalajnované, jeho dítka ho častokrát přesvědčí o opaku. Lucrezia si začne tajný románek s čeledínem svého manžela, Cezare se zase zamiluje do nesprávné ženy a sám Rodrigo nedlouho po zvolení papežem získává novou milenku a svoji ženu naprosto zavrhuje. Tohle všechno a mnohem víc politického i citového pletichaření nás čeká v novém seriálu The Borgias od tvůrců oblíbených Tudorovců.
A teď moje hodnocení... Upřímně, od Borgias jsem si slibovala hodně. Koneckonců, mám pro Jeremyho Ironse slabost (a pro jeho naprosto bezkonkurenční hlas), takže jsem se na Borgie moc těšila. První tři, čtyři díly slušné, jenže pak to svou statičností začne skřípat. A ani Jeremy tady nepodává stoprocentní výkon, který bych od něj očekávala. K dobru na druhou stranu musím vyzdvihnout skvělou chemii mezi Lucrezií a Cesarem, mimoto se v seriálu v roli čeledína a mladého Lucreziina milence objeví Luke Pasqualino (seriál Skins). A drobná zajímavost k závěru - seriál se natáčel v Česku (na Barrandově vznikal Sixtinská kaple; na hradě Točník a Křivoklát, v Martinickém paláci v Praze, a dalších čes. lokacích).
Takže shlédnuto a podtrženo - kdyby se udržela atmosféra prvních dílů, hodnocení by bylo rozhodně vyšší. Takhle mi to přijde neslané nemastné a tak trochu Tudorovské.
Moje hodnocení: 6 / 10 (ale i tak jsem zvědavá na 2. sérii, takže není nic ztraceno)

Trailer:

Vampire Diaries (2. série)

6. června 2011 v 19:09 | Selenne L. Athi |  Viděno

Znáte to. Dva chlapi se zamilují do jedný holky, které jim hrozně připomíná jejich dávnou lásku, kterou ztratili. No jo, ale co se stane, když jsou to upíří bratři a jejich mrtvá láska se vrátila zpátky, aby získala jednoho z nich? Tak bychom mohli načít začátek 2. řady docela obstojných Upířích deníků. Nakolik obstojně si vedly v druhé řadě, to posoudím v této recenzi.
(POZOR! DÍKY TOMU, ŽE JDE O POKRAČOVÁNÍ, OBSAHUJE SPOILERY JAK Z PRVNÍ, TAK Z DRUHÉ ŘADY!!!)

A začalo to se vší parádě s návratem Katherine. A Jeremyho sebevraždou. Tedy, neúspěšnou sebevraždou. Nestal se ani upír, ani obyčejně nezemřel, prostě přežil. Takže největší problém zřejmě spočívá v návratu zlé kočičky Katherine, která si umí dokonale hrát s city ostatních. A proč vlastně ne, když se dokáže přestrojit za Elenu, tu holku, kolem které se točí hlavní linie celého seriálu? Takže, Katherine je zpátky. A zdá se, že chce Salvatorovi zpátky. Tedy spíš jen Stefana.

S prvními díly se do seriálu vrací známé postavy, např. Caroline, která se kvůli Katherininým hrám stane upírkou a jednu chvilku to vypadá, že se přidá na tu "špatnou" stranu. Jenže díky zázračnému Stefanovu vlivu pozná vegetariánský způsob neživota upírů a na oplátku se snaží Eleně i bratrům pomoct proti Katherininým intrikám. Krom křehké blondýnky je tu samozřejmě i další z Eleniných kamarádek, čarodějka Bonnie, jež právě zkouší hranice svých magických možností a nejednou jí to málem stojí život. Další, nepříliš překvapivou proměnou prochází i Tyler, kterého stihne rodinné dědictví v podobě vlkodlačího prokletí. Chcete dál pokračovat, nebo se v tom už ztrácíte stejně dobře, jako já?



Druhá řada Upířích deníků se skutečně rozjela ve velkém stylu. Krom obvyklých, dokonalých zvratů tu máme docela zajímavě nabíhající změny charakterů ve všech postavách. S dalším a dalším dílem se více pohrožujeme do Eleniných problémech, když zjistí, že ona je vlastně Katherininou "dvojnicí" (proto vypadají úplně stejně) a jen díky ní může být prolomena kletba měsíce a slunce, která by mohla naprosto převrátit běh světa ve prospěch upírů a vlkodlaků. Elena se tak díky tomu dostává do docela dost těžkých rozhodnutí a situací a ne všechny zvládá s takovým přehledem, jako to dělala v první sérii. Bohužel, krom toho, že jakž takž po tolika dílech začíná Damona přijímat jako svého přítele (přičemž se samozřejmě na něj několikrát naštve, nenávidí ho, pošle ho do háje atd.), tak u téhle slečinky jsem nijak zvlášť ohromnou změnu nepostřehla. Možná je to tím, že mi celkově její postava nepřijde nijak zvlášť sympatická a příjemná.
Naopak velice příjemné změny jdou vnímat u Caroline, která se z blonďaté barbie nanynky stala svérázná upírka, která chce mít svůj obyčejný život, ale zároveň pomáhat těm, které má ráda a které miluje. A upřímně, je to taky jedna z postav, která si toho za celou druhou sérii docela dost prožila. Nemusím vám říkat, jak šikovně propracovaný charakter má náš hořkosladký Damon Salvatore, který sem tam ukazuje své pravé city, ovšem v takové míře a hloubce, že byste nejraděi Stefana kopli tam, kam slunce nesvítí, protože jeho postava se stává díl za dílem otravnější a skutečné sympatie k němu projevíte v posledních minutách posledního dílu (ačkoliv i tohle je docela sporné).



Celkově se druhá řada nás vtahuje do velice složitých záhad okolo upírů i vlkodlaků, přičemž nám dává opět nahlédnout do minulosti jak bratrů Salvatorů, tak i do minulosti Katherine, takže jí začnete dokonce i litovat a chápat ji, proč se z ní stal někdo, jako je teď. Na druhou stranu, téměř od půlky série se celkový děj začíná podivně, zvláštně natahovat a skřípat a ačkoliv tu máme několik velice kvalitních a emocemi nabitých epizod plných nečekaných zvratů, rozhodně nemá na svou první předchůdkyni. Možná je to proto, že tvůrci občas hodně tlačí na pilu a některých událostí je až přehršle (no upřímně, každá z postav za celou řadu "málem umře" minimálně dvakrát) a některým hercům, obzvláště Nině Dobrev její herecký um zkrátka neberu. Možná je to tím, že má tak těžkou úlohu hraní dvou naprosto odlišných postav, ale přiznejme si - kromě pěkné tvářičky se na její postavě toho moc nezměnilo. Holce, které za celou sérii umře skoro celá rodina, by se docela pocuchali nervy, nezdá se vám? A její Katherine dělá vždycky hrozné bububu, ale všechno to jsou jenom řeči. Bohužel.



Celkově jsem z druhé řady docela rozpačitá. Rozhodně se mi nelíbila tak moc, jako první, na druhou stranu vývoj některých postav a překvapivé vyhrocení některých situací si stále drží svou hloubku a promyšlenost, takže se po dané epizodě nechytáte za hlavu a nekroutíte nad patosoidním scénářem (ovšem některá rozuzlení taky nejsou úplně nejlepší, viz. poslední díl). Těžko říct, jestli si tvůrci nastavili vlastní laťku příliš vysoko, nebo jestli nás chtěli zaplácat tolika informacemi a dějovými zvraty, abychom si nevšímali některých nedostatků a skřípavých drobností, které možná až příliš bijí do očí. No, uvidíme, co nám přinese 3. řada.
Moje hodnocení: 6,5 / 10