na Blog.cz

Nejslavnější grupa superhrdinů (pokud nepočítám Ligu spravedlivých) se rozhodla vydat na plátna kin pod taktovkou stereotypy-bořícího, hláškujícího Josse Whedona. Jejich cesta byla svízelnější než cesta ze Země na Asgard, ale přeci jen se jim to konečně podařilo a všichni naši hrdinové s přírodními, namakanými i naimplantovanými schopnostmi se spojili, aby dali na frak jednomu nepříteli ve jediném sjednocujícím filmu. A můžu říct jen jedno - Joss Whedon je zkrátka bůh a já se mu za tento film uctivě klaním!

Ale teď popořadě - než se vydáte na Avengers, není úplně od věci znát předchozí filmy samostatných hrdinů, protože pak vám některé spojitosti a vtípky naprosto uniknou. Protože události se samozřejmě dějí tak nějak po těch všech filmech, z nichž asi nejklíčovější (tedy pro mě) je určitě Thor. Pokud se na tenhle film nepodíváte, přijdete aspoň o polovinu spojitostí a hlavní záporák vám bude připadat neslaný, nemastný, tuctový. Děj Avengers se právě odehrává po Thorovi, ve chvíli, kdy se jeho zlotřilý, nevlastní bratr Loki spolčí s hnusnými emzáky a jednoduše se vrátí na zem, aby ukradl modrou krychli, Terasekt. Ta dokáže otvírat brány skrz světy a vesmír a umožnit všem zvenčí přístup na naši krásnou matičku Zemi (což mě přivádí ke zvláštní myšlence - je to naše lidské ego, že si myslíme, že každý vesmířan chce dobývat tuhle dokonalou planetu a vládnout někomu takovému, jako jsme my?) Loki získá jak Terasekt, tak několik pracovníků okolo Terasektu (včetně jednoho známého z Thora) a dokonce jednoho z Avengerů, Hawkeye, mistrovského zabijáka s lukem. Na stopu Lokiho a ukradeného Terasektu se vydává Fury, ředitel tajné organizace SHIELD, který má tak nějak na starost paranormální dění. Kvůli nebezpečí, které Loki s krychlí představuje, se rozhodne svolat ty nejlepší z nejpodivnějších - kapitána Ameriku, Iron-Mana Tonyho Starka, Bruce 'Hulka' Bannera a Černou Vdovu, krásnou špiónku, která je nejlepší v oboru. K tomuhle naprosto nesourodému týmu se přidává ještě Thor, který je odhodlán Lokiho vrátit zpátky na Asgard, aby byla učiněna spravedlnost za jeho předchozí činy. Samozřejmě, že tenhle supertým se mezi sebou tak trochu skope a porve, protože každý chce něco jiného. Všichni si ale dříve či později musí uvědomit, že před hrozbou, kterou představuje Terasekt, nikdo neunikne…

Avengers je asi nejlepší z komiksových adaptací doposud. Má neuvěřitelně rychlý spád, přičemž jde téměř hmatatelně cítit stupňující se napětí, směřující k epickému finále… A že se jim skutečně vyřadilo. Joss Whedonovi se skutečně podařilo skvěle namixovat napětí, akci, vtip a uvěřitelnost scénáře, aniž by zbytečně padal do klišé. A že to byl opravdu mistrovsky povedený kousek, protože vedle hlavního příběhu 'poražme toho zrádného Lokiho a seberme mu tu modrou krychli' dokázal ještě vecpat dostatek prostoru pro každého z Avengerů, takže si můžeme dostatečně vychutnat jejich slabosti i sílu. Ano, může to mít své mouchy, ale já jsem z nadšení žádné nevypozorovala. A navíc - byl to hodně těžký úkol něco takového vůbec natočit a dát komplexnímu příběhu s tolika rozdílnými hrdiny hlavu a patu. Zkrátka a dobře, Joss Whedon je bůh. A jakýkoliv komentář proti tomu považuju za chybný.

Moje hodnocení: 10 / 10

Po roztodivné, pestré a superbarevné Alence se Tim Burton vrací ke své šedivě ponuré podivnosti s Johnnym Deppem (jak jinak) v hlavní roli. Ten si tu zahrál mladého Barnabase Collinse, jehož rodina pocházející z chladné Anglie založila na břehů Ameriky mestečko Collinsport a největší obchod s rybami široko daleko. Barnabas tu také prožívá první zamilované vzplanutí ke krásné Angelice, kterou ale nakonec odmítne a dá přednost jiné, jemné Joselle. Ale jak praví přísloví, nic není horšího než hněv zhrzené ženy. A co teprve, když je ta žena čarodějka. Díky tomu promění Barnabasovo štěstí v pouhý prach a popel - zabije Barnabasovi rodiče, jeho milovanou nechá skočit s útesu a sám Barnabas se při záchraně své Joselle změní v upíra. A aby byla pomsta ještě víc sladká, Angelica proti Barnabasovi poštve celé město a zavře ho do rakve.

Ale to bylo přibližně před 170 lety. Dnes se píše rok 1972 a rodina Collinsů, tedy alespoň co z ní zbylo, bydlí v chátrajícím sídle, jejich obchod pomalu upadá, zatímco jejich protivník, Angel Bay, ovládá celé městečko Collinsport… Ovšem dokud se Barnabas znovu nevrátí mezi živé a nezačne uplatňovat své upírské schopnosti, aby vyzvedl své potomky z prachu a bídy. To ale netuší, že brojí proti dávnému nepříteli - Angelice, která dnes má městečko prakticky pod palcem a rozhodně nechce zapomenout na starou vášeň mezi ní a Barnabasem…

Tim Burton svým jedinečným stylem nabízí černou retro-komedii, a jak je u něj zvykem, s opravdu velkou grácií. Temné stíny mají nádhernou kameru do očí bijících kontrastů barev, šedi a stínů, zdařilé herecké obsazení a Burtonovský temný, záhrobní humor. Film sice svým tempem nespěchá šílenou rychlostí dopředu, na druhou stranu se zaměřuje na drobné detaily v roztodivné škále hlavních hrdinů. A navíc, s překvapením musím konstatovat, že Temné stíny jsou navzdory své dějové linii točící se kolem Barnabase zejména o ženách. Máme tu krásnou Angelicu se záviděníhodnou figurou Evy Green, která má potřebu muže vlastnit pomocí svých svůdných předností a kouzel. Oproti ní stojí ochránkyně rodinného krbu, milující matka Michelle Pfeiffer, která se snaží za každou cenu udržet Collinsovu rodinu pohromadě, ačkoliv se jí to příliš nedaří. Její dcera v podání Chloe Morëtz je typická, maličko sobecká teenagerka, která se snaží ze všech sil bouřit proti společnosti. A v neposlední řadě tu máme rodinou psycholožku s šílenou, oranžovou parukou Heleny Bonham Carter, která se navzdory své profesy oddává raději pití a touze po slávě a nesmrtelnosti spolu s jemnou, laskavou vychovatelkou Bellou Heathcote, která má za maskou hezkého obličeje taky pár temných tajemství.

Tim Burton se vrací s grácií sobě vlastní s ironickým, temným nadhledem a kontrastující pastvou pro oči zabalené do příjemného filmu se skvělým hereckým obsazením. Pro příznivce tohohle "pošahaného" režiséra je tenhle film samozřejmě povinností!

Moje hodnocení: 8 / 10

POZOR! OBSAHUJE SPOILERY! RECENZE NA PŘEDCHOZÍ DÍLY: Hra o trůny - 1.část, 2. část // Střet králů // Bouře mečů

Je po válce Pěti králů a nad Západozemím se slétají mrchožrouti, aby ukořistili co největší kousek země, která společně se svými obyvateli pomalu umírá, zatímco mocipáni se snaží zoufale dohrát svou hru o trůny a my získáváme zase o něco nových příběhových linií postav (jako kdyby nám to pan autor nedělal už tak dost komplikované). Zatímco na Železných ostrovech povstává navzdory očekávání nový král z rodu Greyjoyů, který chce dobýt celé Západozemí, v Králově přístavišti si královna Cersei pomalu plete oprátku tím, že se obklopuje blázny a hlupáky a systematicky od sebe odstrkuje ty, kteří ji milují a kteří jí jsou věrní. Ona sama se stává ještě víc panovačnou a namyšlenou, přičemž vidí zradu a svého bratra Tyriona za každým rohem. Jaime, zhnusen chováním vlastní sestry, kterou kdysi tolik miloval, se vydává dobýt zbývající odpor velkých rodů, ačkoliv se sám jako mrzák přestává cítit potřebný. Brienne, která jím byla pověřena v hledání Sansy Stark, cestuje se svým mečem Přísežníkem skrz Západozemí, aby zachránila svou čest a dostála alespoň jediné přísaze, které složila lady Catelyn a Jaimemu. Arya je přijata do domu černé a bílé, kde se snaží zbavit své identity a tak dostát výcviku služebníka smrti, aby mohla později pomstit svou rodinu. Sansa je považována za Alayne Kámen, vymyšlenou bastardí dceru lorda Petyra 'Malíčka' Baelishe a snaží se starat o svého malého bratránka, zatímco se od Malíčka pomalu učí hrát hru o trůny. Samwell opouští svého nejlepšího přítele Jona Sněha, který se stal lordem velitelem na Zdi a vydává se společně s divokou ženou Fialkou a mistrem Aemonem do Starého města, aby se on sám mohl stát mistrem Citadely. A dál na jihu, v dalekém Dorne, se připravuje nový královský převrat, který vede krásná princezna Arianne, jež chce získat svá dědičná práva…

Hostina pro vrány se sice na rozdíl od předchozích dílů čte mnohem pomaleji, tempo se nehoní tak zběsile dopředu, na druhou stranu jde skoro z každé další kapitoly cítit vzrůstající napětí vztahující se k předešlým událostem v Bouři mečů. Vzhledem k tomu, že autor původní délku Hostiny zkrátil a další kapitoly našich oblíbených a nenáviděných postav nechal do Tance s draky, se čtvrtý díl rozsáhlé ságy Písně nečte tak dobře jako předchozí díly, přesto neztrácí na skvěle propracovaných postavách, ani na překvapivých zvratech a dalších pěkných podpásovkách, kterými je pan autor jeho fanoušky tak důvěrně znám. Nejslabší, ale rozhodně ne špatný díl celé ságy, který dokonce začíná odpovídat na některé z otázek, které mohly vyvstat v předchozích dílech (konečně, konečně, konečně!)

Moje hodnocení: 8,5 / 10

Myslím, že každý fantasák… oprava, snad úplně každý vyrostl na pohádkách, ve kterých obdivoval statečné prince, fandil záhorákům i hrdinům, netrpělivě čekal na šťastné konce, které věděl, že nakonec přijdou… Jenže co se stane, když je šťastný konec pohádek přenesen do našeho světa, kde vlastně žádné šťastné konce nejsou?

Osmadvacetiletá Emma je svobodná, docela úspěšná žena, která by si svým poklidným životem žila dál, pokud by jí ovšem na dveře nezaklepal její osmiletý syn Henryho, kterého se před lety vzdala a dala ho k adopci. Navíc jí začne vyprávět pohádky o tom, že je dcerou prince Krasoně a Sněhurky a že všechny postavy z pohádek jsou zaklety do jediného města, Storybrooke. Součástí kletby je samozřejmě zapomnění na to, čím byly… Tedy až na Reginu, Zlou královnu, která je v tomto městem starostkou a adoptivní matkou Henryho a pan Gold, který má tak nějak všechno pod palcem (v pohádkovém světě znám jako Rampelník). A Emma, jakožto dcera svých rodičů, musí kletbu zlomit a navrátit všechny do jejich světa a k jejich šťastným koncům…

Once Upon a Time je velice dobře postavený příběh, který se v menších dějových liniích věnuje samostatným pohádkovým postavám, jejichž příběhy nejsou úplně takové, jak je známe. To hodnotím jako neskutečně velké plus, které se prolíná do událostí v městě Storybrooke. Kromě zajímavých postav, ať už v pohádkovém světě, nebo v tom našem, je to příběh hlavně o různých podobách lásky a o tom, že dobro musí vždycky zvítězit - ačkoliv vzhledem k tomu, že se to částečně odehrává i v našem světě, dodává seriálu nádechu reality, která hovoří o naprostém opaku. Takže navzdory tomu, že ve většině případech se příběhy postav točí kolem různých podob a forem lásky, stejně všechno skončí špatně, nebo přinejlepším hořkosladce, protože se vracíme do našeho světa, kde je všechno špatně. Je jen škoda, že několik epizod po přehoupnutí do druhé poloviny začíná celkový spád seriálu zpomalovat a dějové linie z našeho světa celkové tempo značně zpomalují, než aby ho zrychlovaly, nebo alespoň udržovaly. Naštěstí, ve velkém finále tak trochu zafunguje deux ex machina, ale v tak snesitelném a uvěřitelném smyslu, že si tvůrci svou reputaci předchozími slabšími částmi napravili. Co považuji jako druhé mínus, je trikový vzhled seriálu - ačkoliv jde o televizní produkci, na kterou se přeci jen bere trochu ohled, některé triky jsou až příliš… papundeklové. Špatnou koukatelnost na triky pro změnu vyvažují kostýmy, které jsou sice častokrát dost šílené, někdy kýčovité či přebarvené, ale některé jsou opravdu pastvou pro oči. A koneckonců, v pohádkách se kostyméři skutečně mohou na jednotlivých modelech vyhrát, ačkoliv po praktické straně… No, nechme to být.

Celkově je Once Upon a Time skvělou směsicí fantastiky, pohádek a moderního drama s příjemnými hereckými výkony a nepříliš okoukanými tvářemi, jejichž postavy si zamilujete a budete fandit všem až do úplného konce.

Moje hodnocení: 8 / 10

Zdánlivě obyčejná Cassie Blakeová se po nedávném, záhadném úmrtí své matky stěhuje ke své babičce do pošmourného města Port Harbor. Zde se setkává se skupinkou ne tak úplně normálních teenagerů, kteří jsou potomky starých, čarodějnických linií a oni samotní mají pár magických triků v rukávů. Co však Cassie nečeká, je pravda o jejím dědictvím - Cassie je také čarodějka, zároveň však pochází z jedné z nejtemnějších magických linií, která má hodně mocenských svodů. Díky jejímu příjezdu může mladá šestice konečně dokončit Kruh - magické pouto čarodějů, díky kterému se jejich magie navzájem propojí, kontroluje a ovládá. Ovšem ne všem se takové svázání líbí a v Kruhu jeho členové začnou brzy poznávat, že je možná lepší být každý sám za sebe. Ale to ovšem ještě nevědí, že se do Port Harbor vrací skupinka lovců čarodějnic, kteří se chtějí s novým Kruhem vypořádat jako kdysi s rodiči některých z nich…

The Secret Circle (Tajný Kruh) je mladším, bratrským počinem od tvůrců The Vampire Diaires (Upíří deníky), takže si své místečko teprve hledá. Ačkoliv s porovnáním s Deníky, kde se postavy mění skrz děj a sem tam se z některé z nich stane záporák, či se musí se záporákem vypořádat, tady je to spíš o členech Kruhu - Cassie, Adamovi, Dianě, Faye, Nickovi (později jeho bratru Jakeovi) a Melise, kteří jsou si nepříteli jak sami sobě, tak i v Kruhu navzájem. Divák prakticky celou sérii neví, kdo s kým jak peče a kdo se přidá na jakou stranu, což je na jednu stranu zapeklitá věc příjemná na koukání, na druhou to přibližně od půlky série začíná unavovat a s dalšími díly spíš otravovat. Navíc jsem si k žádné postavě nevytvořila větší, sympatický vztah - když už jsem je začínala mít ráda, vždycky udělali něco, co mi připadalo naprosto stupidní či nelogické. The Secret Circle si sice hraje na hrozně vážnou notu, ale samostatné, trošku vyčpělé čarodějnické téma ničím neinovovaly, přičemž jdou hodně trikově po vzoru dnes už staršího seriálu Čarodějky. A ano, je tam pár překvapeních a zvratů, ale když člověk vezme v potaz celou sérii, je to nemastné, neslané a zkrátka vyčpělé, aneb jak se teenagery snaží naučit magii a hrát si na drsňáky, zatímco si za většinu problémů skutečně můžou sami z vlastní stupidity a hlouposti. Jsem sice zvědavá, jak se bude celý děj s Kruhem vyvíjet, obzvlášť po docela zdařilém finále, kdy se konečně něco hnulo, ale i tak u sebe tomuhle seriálu nedávám moc šancí, že mě nějak chytne.

Moje hodnocení: 5 / 10